Nejvýznamnější maratony světa a jejich historie
Štěpán Škorpil a další
- Nakladatelství
- Tempo team
- Rok vydání
- 2005
- Počet stran
- 150
- Jazyk
- čeština
Poslechni si recenzi
Je vůbec možné uběhnout vzdálenost 41 kilometrů z řeckého Maratónu do Athén? Sám Pierre de Coubertin o tom dost pochyboval. Nakonec se nechal přesvědčit a tuto disciplínu zařadil na první novodobé olympijské hry, které se konaly právě v řeckém hlavním městě roku 1896. Na start se postavilo osmnáct odvážlivců a za podpory vína a koňaku vyběhli do Atén.
Pokud tě zajímá historie tohoto sportu, doporučuji knížku Dejiny behania. Dozvíš se tam spoustu informací nejen o prvním olympijském maratonu, ale také o rozvoji v dalších dekádách. Nikdo z tehdejších “bláznů” netušil, jaký fenomén právě spustili. Tam, kde dříve na startu stáli jednotky běžců se jich dnes tísní několik desítek tisíc. A mnozí další mají smůlu (např. na start London marathon se dnes hlásí přibližně 360 000 zájemců…). Ti co se nedostanou mají alespoň garantovaný start na Edinburgh maratonu - užil jsme si to tam, to nemohu říci. Pokud preferuješ raději poznávání prostřednictvím knih, mám ještě jeden tip, a to knihu od Lenky Kubkové - World marathon majors: Moje cesta Dočteš se její osobní zážitky z těch největších a nejznámějších maratonů světa.
Ukázka z knihy
Experti nemají pochyb. Boston není jen nejstarším, nýbrž také tím nejprestižnějším maratonem na světě. Je sice méně populární a slavný než maraton v New Yorku, ale je to symbol a ikona jednoho století sportu. Po 108 ročnících můžeme říci, že v Bostonském maratonu je obsažen moderní vývoj tohoto běhu. Heartbreak Hill, kopec, který láme srdce, dokázal v historii Bostonského maratonu bez úhony překonat jediný olympijský vítěz, Gelindo Bordin. Tento svah, který je součástí nejtemnějších obav každého běžce na světě, nepokořil v roce 1963 dokonce ani legendární Abebe Bikila.
Právě tady, na výrazné a kopcovité trati, která se od roku 1924 vine od Hopkintonu po Boylston Street, promuje každý pravý maratonec. A v prestižní galerii šampionů tohoto závodu se skrývá i největší podvod v dějinách maratonu: v roce 1980, po deset dní trvajícím vyšetřování, se ukázalo, že newyorská vítězka Rosie Ruiz, která už byla slavnostně ověnčena, se do závodu ve skutečnosti nepozorovaně vkradla až v poslední půlmíli. Zaslouženého úspěchu se pak konečně dočkala běžkyně Jacqueline Gareau.
Anotace od nakladatele
Každým rokem si za úsvitu první listopadové neděle na třicet tisíc nadšenců oblékne dres a obuje maratonky, aby vdechli život jedné z nejhezčích podívaných. Ta pestrobarevná masa, táhnoucí se od mostu Verazzano až po Central Park, představuje celosvětově uznávaný symbol lidových maratonů, jež byly pokřtěny v Bostonu v roce 1897. Ale kolik se vlastně dnes ve světě běhá maratonů? A jakých rozměrů nabyly masové běhy, do nichž jsou zapojeni organizátoři i cestovní kanceláře, které žijí jen z maratonu? To ani nelze spočítat, když v roce 2004 například jen v
Německu dorazilo do cíle oněch 42,195 těžkých kilometrů na 180 000 běžců a koná se tam alespoň jeden maraton týdně.
Čtyři novináři a lehkoatletičtí odborníci vybrali na základě vlastních zkušeností deset běhů, jež napsaly historii této nejpopulárnější atletické disciplíny. Putování po deseti maratonech vyznačujících se ve světovém kalendáři svou popularitou a prestiží - New York, Londýn, Boston, Berlín, Amsterodam a Rotterdam, Chicago, Paříž, Fukuoka, Stockholm a Praha — pak pokračuje pěti nejpopulárnějšími akcemi v Československu a České republice, až po nejstarší maraton v Evropě — ten košický. O každém závodě autoři vyprávějí jeho historii, tajemství a zajímavosti, přikládají plánky trati, historickou výsledkovou listinu a portrét osobnosti, jež se k závodu nejvíce váže.
Těmi čtyřmi odborníky jsou: Roberto L. Quercetani, největší znalec historie atletiky na světě — vypráví o vývoji této disciplíny. Massimo Magnani, trenér italského národního atletického týmu a první italský maratonec mezinárodní úrovně, vysvětluje technické aspekty běhů a poskytuje rady účastníkům, jak nejlépe zvládnout jednotlivé maratony.
Fausto Narducci, novinář nejpopulárnějšího sportovního deníku světa Gazzetta dello Sport, který maratony stále sleduje a mnohých z nich se i zúčastnil. Štěpán Škorpil je známým českým sportovním moderátorem a
novinářem, odborník na lehkoatletické disciplíny.
