Běhat
Jean Echenoz
- Nakladatelství
- Mladá Fronta
- Rok vydání
- 2009
- Počet stran
- 102
- Jazyk
- čeština
“Je to škvár, který nemá hodnotu dokumentační, literární, metodickou a ani zábavnou“ prohlásila Dana Zátopková o knize francouzského spisovatele Jeana Echonoze. Nepřekvapí, že se také odmítla účastnit křtu českého vydání knihy Běhat o jejím manželovi, Emilu Zátopkovi. Bohužel musím souhlasit.
A je to velká škoda. Útlá kniha měla potenciál zaujmout neobyčejným příběhem obyčejné lidi. Mám na mysli ty, kteří si s během třeba úplně netykají a nepotřebují tak číst podrobnou biografii plnou čísel a osobních rekordů. Úspěch tak lze očekávat maximálně u zahraničních čtenářů, kteří odpustí kdejakou nepřesnost či dokonce chybu. A že jich v knize je…
Snad jen namátkově: Ostrava je město uhlí a olova (asi bylo myšleno oceli), svatebčany vítaly plné pražské ulice (svatba v Uherském Hradišti), Jáchymov je ložisko pod širým nebem (důl) … Problém v převyprávění příběhu však nevidím pouze v daných nepřesnostech. Kniha se velmi špatně čte. Styl je nesourodý (takřka jako Emilův běh) a neustále se mění tempo příběhu (ostatně to dělal Emil také).
Ukázka z knihy
Olympijské hry v Helsinkách, ty začínají v úterý, Emil ale moc ve formě není. Ve svých třiceti je unavený, možná zkroušený střídáním odchodů ze scény a nucených návratů. Hřbet shrbený, tváře duté, oči v důlcích zapadlé, jeho žena ho nikdy neviděla tak hubeného, máme neděli, a jinak nic moc. Pot se z něho leje, ale zadýchaný není, vrátí se ze svých každodenních dvaceti kilometrů přerušovaných dlouhými sprinty, pak si balí. A druhý den odlétá do Finska s Danou, jež ho doprovází ve dvojí roli atletky a manželky atleta, pod dohledem hrstky mohutných, zarputilých činovníků, němých obrů v červených sáčkách, kteří ho nikdy, a zejména v cizině neopouštějí.
Anotace od nakladatele
Hlavním hrdinou posledního románu slavného francouzského spisovatele je běžec Emil Zátopek. Echenoz popisuje reálie i atmosféru závodů a životních osudů českého vytrvalce citlivě a přitom zábavně a vytváří tak portrét muže, kterého celý svět znal jako nepřekonatelného šampiona.
Emil nenávidí sport, ale nemá jinou volbu. Získává jednu medaili za druhou, překoná osm světových rekordů a celý svět mu tleská. Má specifický styl běhu i tréninkové metody. Stává se ikonou socialismu, která jen jednou stojí na „špatné straně“. Při „pražském jaru“ vyzývá na Václavském náměstí ruského tankistu, aby se vrátil domů. A následuje tvrdý trest… Echenozův román je nejen poctou českému sportovci, ale současně strhující parabolou komunistické diktatury.
